O mně

Kde se vzala Kouzla z nití spletená?

Měla jsem štěstí

 na rodiče, prarodiče i další členy rodiny, kteří mi ukázali, že svět je kouzelné místo a jeho tajemství stojí za to objevovat

 na učitele, kteří mě nasměrovali k úctě k dokonalosti přírody a k objevování lidských dějin

 na přátele, kteří mě ujistili, že můžu pomoct, nebo jen přinést radost mnoha lidem, když si to, co umím nenechám jen pro sebe

Jak se rodí Kouzla z nití spletená?

Za vším, co dělám jsou tři velké zdroje inspirace. 

Největší kouzlo na světě je dílo lidských rukou

"Maminko, ten svetr je jako z obchodu!" pochválila mě jednou moje dcera, když jsem ji ručně upletla svetr. Ne, není, to se jen strojní výroba snaží napodobit ruční práci. Ale proč? Stroje jsou přece mnohem rychlejší a dokonale přesné. Jedno však přesto nedokážou - vložit do svých výtvorů to nejdůležitější - srdce. To dokáží jen lidské ruce.  Ručně vyráběné výrobky nejsou jen věci. V každém z nich se otiskne i něco ze srdce a z duše člověka, který jej přivedl na svět. Každý kousek je nejenom originál, ale vlastně je tak trochu živý. Právě takové, svým způsobem živé věci jsou moje dekorace. Ručně vytvářené, aby vnesly k vám domů nejen krásu, ale i kouzlo lidské sounáležitosti. Aby potěšily nejen vaše oči, ale také duši. 

Tradice je živá, když nám stále dává smysl

Tradice jsou naším dědictvím. Naše dědictví je naše hrdost. Je to neviditelné vlákno, které nás spojuje s generacemi našich předků. Umožňuje nám rozeznat kdo jsme a odkud přicházíme. Slovo tradiční v nás však evokuje představu něčeho, co je stále stejné a neměnné. Ve skutečnosti tradice přetrvaly staletí díky tomu, že se neustále vyvíjejí, mění, právě tak jako se vyvíjí a mění lidské společenství. Naši předkové používali tradice a zvyky tak, aby obohatili své životy, vnesli si do nich radost, poznání i jistoty. 

Zkoumám staré tradice, zvyky a "kouzla" našich předků, hledám v nich radost a moudrost, kterou mohou obohatit životy nás, moderních lidí. Toto předávám dál. Tvořím moderní živou krásu s prastarými kořeny. 

Umění se zrodilo z vnímání a pozorování přírody

Cicero (prý je to jeho citát) měl jistě pravdu. Příroda je nekonečným zdrojem inspirace. Ani mě nepřestává fascinovat. Je dokonalá ve své rozmanitosti a schopnosti hledat stále nové cesty, neustále se měnit a vyvíjet. S úctou pozoruji zázrak koloběhu života, smrti a znovuzrození. Odhaluji malá tajemství - kouzla barev, tvarů, světla a stínů, ročních dob - a vše, co se naučím, ve své tvorbě posílám dál.

Kde začínají a kde končí Kouzla z nití spletená?

Ve své práci cítím velkou svobodu. Cítím však i odpovědnost.

 poznávání zvyků a tradic - našich i cizích - mě učí otevřenosti a toleranci  

Žádný tovaryš ani student se nemohl stát mistrem bez toho, aby strávil nějakou dobu na cestách. Vandrování, tedy poznávání cizích krajů, lidí a jejich zvyků mělo hluboký význam. Umožnilo každému uvědomit si, jak je svět různorodý, jak odlišné způsoby života mohou lidé vést, co všechno u nich může poznat a naučit se i to, že sám může ostatní leccos naučit. Na druhé straně si každý uvědomil, že svět je veliký, že je jen jeho malou částí a že bez pochopení a tolerance ostatních se nikdo neobejde.

Chci být takovým tovaryšem. Chci poznávat zvyky naše i jiných, chci hledat, co mají společné a co nám mohou přinést do našich moderních životů. Vše, co objevím chci nabízet dál.

 staré postupy mě vedou k udržitelnosti 

Udržitelnost je moderní slovo. Bývá často synonymem pro využití nových, sofistikovaných technologií a vynálezů. Cesta k udržitelnosti však není jen o nových postupech. Určitě je také o znovuobjevování starších, tradičních způsobů vytváření věcí, které mají udržitelnost přirozeně v sobě. Protože snaha o to zanechat po sobě svět alespoň takový, nebo lepší než jsme jej zdědili, není nová. Předkové jí brali vážně. Věřím, že se od nich tento přístup můžeme znovu naučit.

Zkoumám staré postupy a využívám nové technologie. Mám ráda, co je tradiční ale nechci to zakonzervovat. Propojení starého s novým, tradičního s moderním je pro mě způsob, jak využít to nejlepší z obou přístupů. To je moje cesta k udržitelnosti. 

 vztah k přírodě mě vede k zodpovědnosti

Není zodpovědnějšího hospodáře než je příroda sama. Vše, co jednou vytvořila již nikdy bez užitku nezahodí. Chci se nechat vést jejím příkladem.

Používám přírodní materiály, pokud to jde, z lokálních zdrojů (například dřevo z naší zahrady). Upřednostňuji příze pocházející z recyklovaného textilu, vyráběné u nás, nebo alespoň v Evropě. Opakovaně používám kartony a další balící materiál.

Věřím, že odpovědnost za svět ve kterém žijeme, není jen slogan. A věřím, že lidé, kteří to vnímají podobně moji snahu ocení.