Na venkovských kopcích září ohně, krajinou se rozléhá zpěv a křik veselící se chasy. Ve městech se konají okázalé církevní slavnosti, na náměstích si lidé užívají voňavé bylinkové trhy a v domech jsou prostřené stoly plné jahod a jiného letního ovoce. Tak vypadaly oslavy svátku svatého Jana Křtitele či letního slunovratu v Evropě po mnoho staletí.
Prastarý, překrásný a dnes trochu zapomenutý svátek. Je to s podivem, protože letní slunovrat je svou silou srovnatelný s největšími svátky - zimním slunovratem a Vánocemi. Nachází se totiž přesně na opačné straně ročního slunečního cyklu, je proto analogií a zároveň i protikladem slavnějších zimních svátků.
Letní slunovrat je astronomický jev, kdy je Slunce na obloze na nejvyšší možné pozici vzhledem k rovníku. To znamená, že na severní polokouli je den nejdelší a noc nejkratší. Letos - tedy v roce 2024 - nastane přesně 20. června ve 22.52 středoevropského letního času. Od této chvíle se den začne opět zkracovat a noc prodlužovat až do okamžiku podzimní rovnodennosti, kdy se délka dne a noci vyrovná.
O našich předcích z úsvitu lidských dějin mnoho nevíme. Zejména, když mluvíme o jejich spiritualitě, pohybují se i renomovaní odborníci na velmi tenkém ledě dohadů a domněnek. Jedna z mála věcí, která se zdá být všeobecně přijímaná je poznatek, že již pravěcí lidé znali a byli schopni velmi přesně určovat hlavní astronomické jevy - zejména zimní a letní slunovrat - a že tyto jevy, společně s celým slunečním a měsíčním cyklem hráli v jejich spiritualitě zásadní roli. Svědčí o tom například výsledky výzkumu tzv. megalitických staveb (kamenných kruhů, řad a dalších) nejen v Evropě. Největší památka tohoto druhu na našem území tzv. Kounovské kamenné řady jsou rovněž sestrojeny tak, že umožňují určovat nejen přesný okamžik slunovratů, ale sledovat i jiné astronomické vztahy.
Život lidí od nepaměti bytostně závisel a byl tedy úzce navázán na přirozený cyklus změn v přírodě. Naši předkové byli především zemědělci a pastevci. Jejich život se nemohl odehrávat jinak než v souladu s přírodními cykly. Závislost na přírodě se samozřejmě odrážela i v jejich spiritualitě. Čím víc míříme na sever, tím větší význam lidé slunovratovým dnům přikládali. Na rovníku má den a noc pořád 12 hodin, zdejší obyvatelé žádný slunovrat ani rovnodennost nikdy nevnímaly. Ale lidé žijící v severní části Evropy žijí v neustálém cyklu střídání ročních dob a s nimi i délky slunečního svitu. Není divu, že se u Keltů, Germánů a samozřejmě také u Slovanů přírodní cykly odrazily také v jejich spiritualitě. Kult Slunce, nebo slunečního Boha jako nejvyšší duchovní entity je popsaný ve všech evropských předkřesťanských náboženstvích. Je přirozené, že čas, kdy se tato nejvyšší božská síla nachází na vrcholu své moci je považován za mimořádný, přímo posvátný okamžik. K takovému okamžiku se vážou nejen speciální obřady, ale má se za to, že se jedná o období kdy je vše božské, či nadpřirozené našemu světu jaksi blíž, kdy jsou hranice mezi světem lidí a božstev, či jiných bytostí tenčí. Proto je v toto období považované za kouzelný čas, kdy se i ve světě lidí mohou dít nadpřirozené věci, či se zde mohou zjevovat nadpřirozené bytosti.
Šíření křesťanství v Evropě byl proces trvající mnoho staletí. Křesťanská církev při prosazování jediné víry kombinovala dva přístupy. Na jedné straně staré kulty potírala a jejich uctívaní zakazovala, často pod trestem. Na druhé straně se snažila nahradit původně pohanské oslavy křesťanskými a dát tradičně významným okamžikům - jakými jsou i letní a zimní slunovrat - křesťanský význam. Období zimního slunovratu se tak stalo časem oslav narození Ježíše Krista a letní slunovrat zase svátkem narození svatého Jana Křtitele. V lidové tradici se staré pohanské zvyky smísily s křesťanskou vírou. V málokterém období roku je to vidět tak dobře, jako právě o letním slunovratu. Očistné svatojánské ohně, kouzelné byliny, země odhalující poklady z hlubin, věštění a kouzlení všeho druhu - to jsou ozvěny starých časů, kdy se o letním slunovratu stíraly hranice mezi světy a jindy nedostupná kouzla byla lidem na dosah.
Letní slunovrat a svatojánské oslavy se časově kryjí s krátkým obdobím, kdy bylo na venkově relativně méně práce. Po intenzivních jarních pracích, před začátkem senoseče a především žní byl právě kolem slunovratu čas na krátký odpočinek a oslavy. Navíc již nebylo nutné spoléhat na zimní zásoby - země dávala své první plody a tak se již mohlo trochu hodovat - a bylo příjemně teplé počasí, ideální na radovánky pod hvězdami. Velmi často se v tomto období konaly svatby.
Základem oslav byly a stále jsou svatojánské ohně. Síla slunce - ohnivého živlu - je na vrcholu a ohnivé rituály se snaží využít transformující sílu, kterou oheň vládne, k očistě a ochraně lidí i majetku. Někde se přes oheň skákalo, jinde se probíhalo, či procházelo mezi dvěma hořícími hranicemi. Kolem ohňů, nebo mezi nimi se - za účelem očisty a ochrany před vším špatným - vodil i dobytek. Slunovratové, či svatojánské ohně byly však důležité i sami o sobě. Světlo ohně v krajině mělo během kouzelné nejkratší noci za úkol ochránit vše, co stvořil člověk, před nevítanými návštěvníci ze zásvětí, protože jak víme, hranice mezi světy jsou této noci pootevřeny. V křesťanské tradici byl oheň a jeho světlo silou, zahánějící ďábla.
Podobně jako oheň má v této době neobyčejnou očistnou sílu i druhý živel - voda. O letním slunovratu vstupuje totiž slunce do znamení Raka a to je "vodní" znamení. Po ohnivé noci má proto tradičně následovat ranní koupel v přírodním zdroji vody, tedy v řece, potoce, nebo v jezeře. Tato tradice se opět týká jak lidí, tak dobytka. Staří Slované, ale údajně i keltští Bójové nazývali tento ohnivý svátek "kupadla".
Slunce o letním slunovratu prospívá bylinám, květinám i stromům. Podle tradice jim právě v tomto čase dává největší sílu. Není to jen síla léčivá, svatojánské byliny nesou i jiná mocná kouzla.
Kolik je bylin svatého Jana? Někdy se říká, že devět, někdy sedm, nebo také sedmdesát sedm. Obdob kolem letního slunovratu je každopádně dobou, kdy kvete nejvíc bylin, pro všechny bylinkářky přichází vrchol sklizně. Jestli ale máme jmenovat jednu svatojánskou bylinu, rozhodně to bude třezalka. Je to mocná léčivka a zároveň se tradičně věří i v její ochrannou moc. Proto se lidé zdobili třezalkou právě při oslavách kolem svatojánských ohňů. Podobně jako třezalka se používal i pelyněk.
"Kdo si nekoupí česnek na svatého Jana, bude chudý celý rok" - říká italské přísloví. V severní Itálii je to čas, kdy se konaly tradiční česnekové trhy a česnek byl považován za talisman hojnosti. Určitě uznáte, že riskovat chudobu není radno. Jinak je to ale i mocný amulet ochraňující před uhranutím a to vůbec nemusíme mluvit o jeho všeobecně známých pozitivních účincích na zdraví.
Kouzelné zlaté kapradí, které lze najít právě o svatojánské noci a které ukazuje místa, kde jsou v zemi ukryté poklady, hledali lidé nejen u nás, ale po celé Evropě - od francouzské Bretaně, přes Německo až na Ukrajinu. To jistě není jen tak, viďte?
Kouzelná noc je samozřejmě ideální také k věštění a předpovídání budoucnosti. Tradičně se podle počasí kolem letního slunovratu odhadovalo počasí pro druhou polovinu roku. Svatojánské pranostiky jsou podobně početné jako ty vánoční.
Možná díky příjemným teplotám, které přejí romantickým schůzkám pod hvězdami se k svátku sv. Jana váže mnoho věšteckých praktik týkajících se lásky a manželské budoucnosti. Svatojánské byliny zde mají také svou zásadní roli. Dvě stejně zasazené rostlinky rozchodníku například dokázaly dívce, toužící po manželství předpovídat, jaké její manželství bude - rostly-li stejně, svazek bude harmonický, pokud rostla každá jinak hrozilo, že manželství nebude bez problémů a pokud jedna z nich uhynula, mohlo to znamenat, že vůbec nedojde k sňatku. Květ ostropestřce zase dokázal prozradit, jaký osud čeká dosud tajnou lásku. O svatojánské noci se konec rozkvetlého stonku lehce ožehl nad plamenem a pak hned vložil do sklenice s vodou. Pokud se do něj vrátil život, značilo to, že tajná láska bude opětována.
Na rozdíl od Vánoc, kdy je zima a tma a kdy se oslavy a vše důležité odehrává uvnitř lidských příbytků, v rodinném kruhu, je letní slunovrat ideální pro venkovní oslavy v širším kruhu přátel a blízkých. Pozvěte přátele, nebo připravte oslavu se svými dětmi. Užijte si bezstarostný krásný letní večer a radujte se ze společně strávených chvil.
Na slunovratovou výzdobu rozhodně nezapomeňte - ideální jsou letní odstíny barev, které symbolizují slunce, očekávání bohaté úrody, hojnost a blahobyt. Kruhové dekorace se hodí k pověšení na dveře, či zeď, stejně jako na ozdobu stolu. Kruh symbolizuje slunce v jeho největší síle, ale také věčný koloběh času a střídání ročních dob. Ochranu příbytku během kouzelné noci zajistí květ třezalky, ať už skutečný, nebo symbolický jako na této slunovratové dekoraci na fotografii.
Spolehnout se můžete také na ochranu mocných živlů - přidejte k výzdobě symboly živlů, které jsou právě v této době obzvláště mocné - ohně a vody.
Stůl opatřete symbolem hojnosti - ubrus, nebo prostírání symbolizující hojnost, či harmonii, kterou si přejete do svého domu přivolat. Keltská květina symbolizující hojnost, spirála evokující plynutí času a spokojený život v harmonii, nebo pětiúhelník - pentagram - symbol země a jejich darů.
Výroba kouzelných ozdob, či dokonce kostýmů může být zábavnou předehrou vaší oslavy. Ano i kostýmů - k vašim oslavám se mohou chtít připojit různé přírodní bytosti. Víme přece, že v tomto čase jsou hranice mezi světy tenčí a víly či skřítci se mohou objevit i u vás doma.
Obejdete se, pochopitelně, i bez kostýmu, ozdobte se třezalkou, pelyňkem, nebo česnekem. Nezáleží na tom, jestli si je schováte pod košili, zastrčíte za pas, nebo položíte na hlavu jako věnec. Žádná zlá moc vás už neohrozí. Ráno po oslavách můžete např. třezalku vyhodit na střechu svého stavení, ochráníte jej před úderem blesku. Pelyněk si zase schovejte v autě - je to mocný ochránce na cestách.
Oheň je samozřejmě základem slunovratové, nebo svatojánské oslavy. Ne každý má možnost rozdělat ohniště, či dokonce dvě, přímo v zahradě. Pokud je to váš případ, nemusíte spěchat na kopec nad městem. Postačí vám symbolický oheň - například ve venkovním svícnu. Je-li takový svícen navíc ozdobený splétanými vzory, je zajištěno, že sílu tohoto plamene nemůže zneužít nikdo s nečistými úmysly. Projděte se mezi dvěma hořícími svatojánskými plameny a představujte si, jak z vás mocná síla ohně snímá vše, co vás tíží a jak vás naplňuje novou ohnivou energií a životodárnou silou slunce.
Možná budete muset kouzelným bytostem trochu pomoct zajistit, aby se právě na místě, kde slavíte nějaký ten ukrytý svatojánský poklad objevil (a aby se dostalo na všechny účastníky). Nicméně hledání pokladu, ať už podle zadaných indicií, kouzelné mapy či série hádanek je zaručená skvělá zábava pro všechny bez rozdílu věku. Ale pozor! Úspěch při hledání svatojánského pokladu má jedno zásadní pravidlo. Určitě si vzpomenete na pohádky, v nichž víly, nebo jiné bytosti odměnili lidi pokladem s dovětkem, že se na obsah pokladu nesmí podívat hned, ale až doma. Jistě si také pamatujete, co se stalo těm nedočkavým, kteří nevydrželi a podívali se dřív - našli místo pokladu jen něco bezcenného např. tlející listí. Proto musíte upozornit své hosty, že nalezený poklad v žádném případě nesmějí otvírat a prohlížet ihned. Smí si jej otevřít až po návratu z oslavy domů. Kousek oné kouzelné atmosféry svatojánského večera si tak všichni odnesou sebou. Společné okamžiky mohou ještě chvíli pokračovat, když si budete navzájem sdělovat, jakým pokladem koho víly obdarovaly.
Pro někoho je to oblíbená činnost, někdo to možná bude dělat poprvé v životě, ale pro všechny to může být krásný zážitek. Sběr kouzlených svatojánských bylin má také svá pravidla. Ať už je budete sbírat tradičně - v pravé poledne, či po setmění - nebo v jinou denní dobu, dohodněte se na dodržování kouzleného postupu, který z obyčejného květobraní udělá nevšední magický okamžik, který si budou všichni pamatovat:
Jaká by to byla oslava bez jídla?! Pohoštění je nezbytné a mělo by být nějakým způsobem jedinečné. Symbolem letního slunovratu jsou nepochybně jahody, ale nemusíte se omezovat jen na ně. Hodí se jakékoliv sezónní ovoce. Tabuli doplňte pokrmy v nichž nebude chybět česnek, cibule a petržel. K oslavám letního slunovratu patří také pálivé chutě. Nezapomeňte ani na kouzelné byliny - na stole se spolehněte na mátu, levanduli a rozmarýn.
Největším kouzlem na světě je společně strávený čas. Lidé si vždy uměli vzácné chvíle radovánek a veselosti společně užívat a oddělit si slavnostní okamžiky od všedních dnů plných práce a starostí. Udělejme to také. Letní slunovrat je ideální příležitostí pro venkovní oslavy naplněné silou přírody a jejich živlů. Ať se vám vydaří podle vašich představ.
Letní slunovrat - kouzelný čas ohňů a světla. Zlatě žlutá barva je barvou slunce, vítězství a bohatství. Kruh symbolizuje věčný koloběh života, svět, který se nikdy nezastaví, cyklus ročních dob,…
Kolo roku se otáčí a léta běží. Jaro, léto podzim, zima se stále střídají. Je to stejné a přece pokaždé jiné. Zůstaňte ve spojení s pravidelnými cykly přírody. Uchovejte si vzpomínky i odvahu jít…
I ten nejdelší den jednou končí. Slunce zapadá a přichází kouzelná noc. Užijte si čas, kdy jsou hranice mezi světy tenčí a i v našem světě se mohou dít pohádková kouzla. Uchovejte si kouzlo letních…
Kouzlo hojnosti patří především na stůl! V létě i na ten zahradní. Keltská květina v sobě skrývá znamení hojnosti - magickou osmičku. Vínová barva podporuje tvořivost a zároveň trpělivost. Nezbytné…
Kruhové prostírání je velmi oblíbené, dobře se vyjímá na kulatém i hranatém stole. Motiv spirály je starý symbol koloběhu života, neustálého vývoje, cesty směřující k dosažení harmonie. V zemitých…
