Keltský stromový kalendář - moudrost věků skrytá v symbolech a obrazech

Hluboký vztah k přírodě je jednou ze základních charakteristik keltské spirituality i způsobu života vůbec. Keltové si hluboce uvědomovali, jak je pro stabilitu i samotné přežití společenství důležité poznání, respekt a v jejich chápání také vztah k přírodním silám. Keltský kalendář se neshoduje s juliánským, či gregoriánským, který dnes používáme. Keltové neměli potřebu dělit rok, či den na přesně stejné části. Důležitý pro ně byl naopak soulad "hvězdným pořádkem světa", byl tedy přesně odvozován od důležitých astronomických jevů, zejména slunovratů, rovnodenností a fází měsíce. Rok byl rozdělený na třináct lunárních měsíců, každý pojmenovaný podle stromu, jehož vlastnosti (fyzické, či magické) odpovídají danému času. Nejstarší písemné záznamy tohoto systému pocházejí ze středověkých britských manuscriptů, které zaznamenávaly dřívější ústně předávanou druidskou tradici. Je zřejmé, že skloubit náš kalendář s tímto dávným systémem je problematické, lunární měsíce se oproti "našim" posouvají. Přiřazení stromů našim kalendářním měsícům je proto jen přibližné a nezahrnuje celý měsíc. 

Keltský rok od začátku do..začátku.

Keltský rok začínal po svátku Samhain - tedy 1. listopadu. Stromem začátků je bříza. Ne náhodou se k rituální očistě (nejen ve finské sauně) používají právě březové větvičky. Nový rok mohl začít, až starý skončil a vše bylo očištěno a zlé zahnáno. Měsíc břízy odpovídá listopadu, to je období kdy i u nás uklízíme a čistíme příbytky. Sice to děláme spíše s ohledem na přicházející vánoční svátky, ale vzít na pomoc břízu a uklizený byt symbolicky očistit od starých energií, které nám již neslouží můžeme rozhodně zkusit. 

Druhý měsíc patří jeřábu. Všimli jste si někdy, že jeřabiny mají na spodní straně, naproti stopce malou pěticípou hvězdičku, neboli pentagram, prastarý symbol ochrany, kterou poskytuje Matka Země? Prosinec je temný měsíc, síla světla je nejslabší v roce, ochrana před temnotou je rozhodně na místě. Větve jeřábu se věšely nad vchodové dveře domů a lidé jej nosili u sebe jako ochranu proti uhranutí a zlým silám obecně. Červené kuličky jeřábu se budou jako nevšední výzdoba vyjímat i u vás doma, čerstvé i usušené. Jedlý jeřáb je navíc cenným zdrojem vitamínu C, který nám v zimě také často chybí. 

Jeřáb v keltském kalendáři střídá olše. Je to strom, který miluje vodu. Olšové dřevo je vysoce vodě odolné. Vědí o tom své například obyvatelé Benátek - některé části tohoto města stále stojí na základech z olšového dřeva. Olše vládne lednu, tedy období po zimním slunovratu - to je čas, kdy lidé plánují a často se - v minulosti stejně jako dnes - snaží dozvědět něco o tom, co je čeká. Olše pomáhá rozluštit záhady a nahlédnout do budoucnosti. 

Podobně jako olše je vlhkomilným stromem i vrba, která v stromovém kalendáři následuje. Vrba je tradičně svázaná s lunárním cyklem a s ženskými aspekty. Vládne v období svátku Imbolc, který je, stejně jako vrba zasvěcený Bohyni Brighid. Je to konec zimy a začátek plodného období roku. Rozkvétají první květiny a stromy (včetně vrby), rodí se první mláďata. Vrba je symbolem plodnosti. Vrbové "kočičky" ve vaší jarní výzdobě určitě také nesmí chybět. 

Březen je období rovnodennosti, rovnováhy světla a tmy, temných a světlých sil. Vládne mu jasan, podle mnohých ztotožňovaný s bájným stromem světa Yggdrasillem, který v norské mytologii propojuje všechny světy a drží celý vesmír pohromadě. Jasan nás vede k pochopení souvislostí a porozumění jak je svět provázaný a jeho jednotlivé části navzájem propojené. 

Jasan střídá hloh. Velký keř nebo strom s pokroucenými větvemi a výraznými trny. Sněhově bílé květy, se na podzim mění v rudé plody. Hloh je patronem času, který předchází ohňovému svátku Beltain, svátku plodnosti v předvečer prvního máje. Hloh symbolizuje čistotu a nevinnost. Jeho symbolika mluví o nutnosti připravit se na nadcházející období léta, plodnosti a aktivity.  V předvečer prvního máje si kvetoucí větvičku hlohu můžete výjimečně přinést i domů, jinak se ale z jeho krásy těšte pouze ve volné přírodě. Legenda totiž říká, že ve stromech hlohu přebývají víly a kdo v jejich blízkosti usne, toho víly odnesou do svého světa. 

Měsíc dubu je v keltském kalendáři sedmý, tedy centrální měsíc. Stojí uprostřed kola roku. Jeho vláda začíná svátkem Beltain a pokračuje v květnu, kdy vrcholí jaro. Dub je králem lesa. Roste pomalu ale jistě. Stojí mohutnými kořeny pevně v zemi a rozložitá koruna s pevnými větvemi odolá každé nepřízni. Neohrožený přečká i úder blesku. Dub nám přináší do života bezpečí a jistotu, sílu i ochranu, schopnost překonat nepřízeň a uspět. Dub je mocný spojenec, ale naši předci dobře věděli, že nepatří do blízkosti lidských obydlí. Často je cílem úderu blesku, který sice sám přečká bez velké úhony, ale budovy v jeho blízkosti mohou dopadnout mnohem hůře. 

Cesmínu máme dnes, díky křesťanské symbolice spojenou spíše s obdobím Vánoc, ale v keltském kalendáři je patronkou osmého měsíce tedy přibližně června. V češtině je ženského rodu, ale tradičně reprezentuje mužské kvality. Cesmína je bojovník, symbol životní síly a také otcovství. Cesmína vládne období letního slunovratu, kdy jsou síly světla a aktivní, mužská energie na vrcholu. Cesmína symbolizuje životní úspěch a vítězství. Podporuje aktivní úsilí k dosažení našich cílů. Zvažte, jestli takového spojence nepotřebujete a udělejte mu místo ve své zahradě. Je to pichlavý, ale mocný spojenec.

Mužskou energii cesmíny střídá líska. V irské legendě o vzniku řeky Boyne plodí líska ořechy moudrosti. V kalendáři vládne devátému měsíci, období července, vrcholícího léta. Líska je spojená s živlem vody (červen a červenec jsou v našich končinách nejdeštivější měsíce), posiluje intuici, moudrost a věštecké schopnosti. Podporuje kreativitu a uměleckou inspiraci. Vzpomeňte si na to, až budete příště chroupat chutné "lískáče". 

Desátý měsíc patří vinné révě. Vláda vína začíná o svátku Lughnasadh tedy 1. srpna. Počátek období sklizně máme dnes spojený spíše s časem žní, pro staré Kelty to byl začátek podzimu a tedy období požehnané dary země. Jak dokládají archeologické nálezy vinná réva byla univerzálním symbolem pro úrodu. Révu a víno z ní vyráběné Keltové dobře znali i díky svým intenzivním ( i když ne vždy pozitivním) vztahům s antickým světem, zejména starověkým Římem. Latinské úsloví "In Vino Veritas - Ve víně je pravda" potvrzuje i keltská zkušenost - období vlády vinné révy je časem, v němž se daří předpovídat budoucnost a zjevují se osudová znamení. 

Jedenáctý je břečťan, dřevina proslulá svou houževnatostí a schopností přežít v nejrůznějších podmínkách. Dokáže si prorazit cestu, vyšplhá se ke světlu a je obtížné ji zničit. Zatímco vinná réva přináší dar jasnovidectví, břečťan pomáhá nalézt sebe sama, vlastní duchovní cestu, přináší schopnost vidět vnitřním zrakem věci skryté pod povrchem. Vládne období, které přibližně odpovídá měsíci září. 

V pozdním podzimu končí vegetační období. Nastává čas rozkladu, hranice mezi světy se ztenčují, ve světě jakoby rostl chaos. Tomuto času vládne rostlina, kterou ani nepovažujeme za strom - je to rákos. Roste v bažinaté krajině, na okraji vodních ploch, jakoby ani nebyl zakořeněný v zemi. Rákos nás učí, že pevnou půdu pod nohami můžeme najít i tam, kde jiní vidí jen chaos. Pokud jsou naše záměry jasné a odhodlání pevné, úspěch nás nemine. Sušené rákosí tzv. palachy bývaly častou celoroční ozdobou v našich bytech. Dnes už je tak často nevídáme, ale s ohledem na jejich magické schopnosti možná není marné si nějaké domů pořídit. 

Keltský stromový kalendář uzavírá bez, který vládne závěru keltského roku a speciálně posledním třem dnům před svátkem Samhain, tedy na konci října. Černý bez je rostlinou, která se tradičně nachází na pomezí mezi světy, reprezentuje spojení mezi životem a smrtí a pro Kelty byla symbolem znovuzrození. Cyklus kola roku končí a zároveň začíná, stejně jako věčný koloběh života na zemi. 

Je keltský stromový kalendář pravdivý a opravdový?

Nevíme, jak starý je keltský stromový kalendář. Nevíme ani nakolik přesně se jej ve středověku podařilo zaznamenat^*). I když zdroje, které o něm referují, se týkají výzkumu keltské civilizace na britských ostrovech, je velmi pravděpodobné, že tuto moudrost si staří Keltové na ostrovy přinesli ze své pravlasti zvané Boiohaemum, která se zčásti rozkládala i na našem území. Stejně jako každé jiné vědění i stromový kalendář prošel během staletí, kdy jej Keltové používali proměnami, které odrážely vývoj znalosti a zkušenosti v čase. Keltové své znalosti nezaznamenávali, nikoliv proto, že by neuměli psát. Byli vedeni přesvědčením, že psaná forma, která vědomosti a znalosti zakonzervuje v určité podobě ve svém důsledku brání dalšímu rozvoji poznání. Proto si svou moudrost předávali ústně, každá generace ji obohatila a pozměnila podle svých zkušeností. I my bychom rozhodně k stromovému kalendáři měli přistupovat s vědomím, že odráží zkušenosti a znalosti z minulosti, nebát se jej dále zkoumat, experimentovat a obohatit o naše vlastní poznatky.

Ať jsou nám přitom síly přírody příznivě nakloněny!